Zvýšení nájmu má jasná pravidla. Kdy a o kolik může pronajímatel nájem navýšit, aby vše bylo podle zákona a bez zbytečných sporů? Tady je přehled krok za krokem.
Ceny rostou všude – a bydlení není výjimkou. Energie, služby i inflace se promítají do nákladů na provoz bytu. Mnoho pronajímatelů proto zvažuje zvýšení nájmu. Jenže to nejde udělat kdykoli a jakkoli. Zákon přesně říká, jak postupovat, aby bylo vše v pořádku.
Zvýšení nájmu může proběhnout třemi způsoby:
automaticky podle inflační doložky,
dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem,
nebo podle pravidel stanovených občanským zákoníkem.
Každá z těchto možností má svá jasná pravidla.
Pokud je v nájemní smlouvě sjednána inflační doložka, může pronajímatel jednou ročně zvýšit nájem podle míry inflace vyhlášené Českým statistickým úřadem.
Znamená to, že když ČSÚ oznámí například 6% inflaci, může se nájem automaticky zvýšit právě o tuto hodnotu.
Inflační doložka ale musí být ve smlouvě jasně formulována – tedy uvádět, jaký index se použije, k jakému období a jakým způsobem se nové nájemné vypočítá.
Zvýšení podle inflační doložky je možné pouze jednou ročně a pronajímatel by měl o změně nájemce písemně informovat – například dopisem nebo e-mailem.
U smluv na dobu určitou platí, že výši nájmu lze měnit jen tehdy, pokud to smlouva výslovně umožňuje. Pokud takové ustanovení chybí, lze novou výši nájmu sjednat až při prodloužení smlouvy.
Druhou možností je zvýšení nájemného vzájemnou dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem.
V takovém případě je nutné dodržet tři pravidla:
dohoda musí být písemná,
musí být uvedena nová částka nebo způsob jejího výpočtu,
zvýšení se může uskutečnit nejdříve po uplynutí 12 měsíců od posledního zvýšení.
Tento způsob je nejjednodušší a nejklidnější – obě strany se domluví, vše mají černé na bílém a nevznikají zbytečné spory.
Pronajímatel může také požádat o navýšení nájemného v případě, že došlo ke zlepšení kvality bydlení – například po rekonstrukci, zateplení nebo jiné investici do bytu.
Výše takového zvýšení se řídí účelně vynaloženými náklady a měla by být přiměřená – v praxi se obvykle pohybuje do cca 10 % původního nájemného.
Pokud se pronajímatel a nájemce na zvýšení nedohodnou, může pronajímatel postupovat podle § 2249 občanského zákoníku.
Tento paragraf stanoví, že pronajímatel může písemně navrhnout zvýšení nájemného na úroveň obvyklého nájemného v dané lokalitě.
Podmínky jsou jasné:
návrh lze podat nejdříve po 12 měsících od posledního zvýšení,
nové nájemné nesmí být vyšší než o 20 % za poslední tři roky,
pronajímatel musí prokázat, že v okolí je obvyklé nájemné vyšší – například znaleckým posudkem nebo třemi srovnatelnými nájemními smlouvami.
Pokud nájemce se zvýšením nesouhlasí, může pronajímatel po třech měsících od doručení návrhu podat žalobu k soudu.
Soud pak rozhodne o přiměřeném zvýšení podle stanovených limitů – tedy maximálně o 20 % během tří let a nejdříve rok po posledním zvýšení.
✅ Zvýšení nájmu je možné nejdříve po 12 měsících od poslední změny.
✅ Inflační doložka musí být výslovně sjednána ve smlouvě.
✅ Dohoda o zvýšení musí být vždy písemná.
✅ Zákonné zvýšení – max. 20 % během tří let, doložené srovnáním obvyklého nájemného.
✅ Zlepšení kvality bydlení – navýšení dle nákladů, obvykle do 10 %.
Zvyšování nájemného je přirozené, ale mělo by probíhat férově a v souladu se zákonem.
Dobrá komunikace mezi pronajímatelem a nájemcem bývá klíčem k tomu, aby se z běžné administrativy nestal problém.
Ať už jste pronajímatel nebo nájemník, vždy se vyplatí mít vše písemně, přehledně a včas oznámené.
Jen tak zůstane bydlení radostí – a ne zdrojem starostí.
Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje právní poradenství.
Zákony se mohou měnit a každá situace může mít svá specifika.
Pokud si nejste jistí, doporučuji konzultaci s právníkem nebo zkušeným realitním makléřem.
Potřebujete pomoci s nastavením nájemní smlouvy nebo férovým zvýšením nájmu?
Rád vám pomohu najít řešení, které bude zákonné, přehledné a lidské.
Navštivte www.tomasveigl.cz
Slyším díky technice, rozumím díky srdci.
Slyším váš domov.
